Letopisci na nočnících
V překrásném slunečném sobotním ránu 19. května 2012 se konala v pořadí již třetí vycházka Letopisecké komise pro občany a přátele Radotína. Tentokrát měla vycházka několik cílů.
Na autobusovém nádraží se po ránu sešla skupinka asi 30-ti lidí, která se autobusem přesunula do Třebotova, kde byla domluvena s majiteli tvrze manželi Sedláčkovými prohlídka Muzea nočníků. Soukromá sbírka současných majitelů zabírá 2 přízemní místnosti plné rozličných nočníků, nočníčků, closetů a záchodů. Sbírka je doplněna o popisky vztahující se k problematice lidského vyměšování. Majitelé stále sbírku rozšiřují a nakupují nové a nové exponáty, takže nám, jako prvním, ukázali další rozšíření muzea o 1 místnost opět plnou nejrůznějších nočníků. Prohlídka byla doprovázena vyčerpávající historií tohoto tématu, kterou zasvěceně vyprávěla majitelka tvrze.
Ve sbírce jsme si prohlédli téměř 600 nočníků, od obyčejných až po ty, které svým dekorem připomínají spíš přepychové polévkové mísy. Zajímavými kusy jsou například nočníky hotelové, které byly vyráběny v malých sériích pro zadavatele. VIP kolekci tvoří solitery s popisem původu, např. nočník vyrobený pro Napoleona Bonaparte, nočník z Lincolnovy ložnice Bílého domu, nočník, který pravděpodobně patřil čínskému císaři z Dynastie Čching a středověkou vykopávku z Nizozemí.
Toto raritní muzeum, jedno ze tří na světě, vzniklo náhodou, kdy při rekonstrukci objektu objevili noví majitelé středověký prevét a začali se touto historií zabývat. Po prohlídce nočníků ukázala majitelka naší skupině i část krásně zrekonstruované tvrze, která má určitým způsobem vztah i k Radotínu. Dlouhá léta v ní totiž bydlel radotínský farář. Pro značnou zdevastovanost ji musel opustit a tvrz byla až do roku 2001, kdy ji koupili a začali opravovat současní majitelé, neobývaná. Navštívili jsme kapli Sv. Jana Nepomuckého a také novomanželské apartmá. Objekt tvrze má dlouhou historii, kterou na přání několika účastníků výpravy uvádím na konci článku.
Po více než dvouhodinové prohlídce se výprava rozloučila s milou společností majitelky na třebotovské tvrzi a vydala se po modré značce k dalšímu cíly. Byl jím židovský hřbitov na hranicích Třebotova. Tento hřbitov se nachází v lese jižně od silnice z Radotína do Třebotova, západně od vrcholu Kulivé hory nad místním fotbalovým hřištěm v nadmořské výšce 350 metrů nad mořem, kousek od věže vodojemu. Poměrně rozlehlý židovský hřbitov (5.844 m2) byl založen někdy po roce 1761. Patřil Židovské náboženské obci Zbraslav. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1795, poslední pohřeb proběhl v roce 1973. Je na něm dochováno kolem 150 náhrobních kamenů. Ve středu jižní zdi hřbitova jsou ruiny márnice, která dělí hřbitov na starší zalesněnou a mladší pokrytou trávou. Z márnice zbyly jen malé zbytky obvodového zdiva. Areál hřbitova byl po druhé světové válce silně devastován, mnoho náhrobků bylo odcizeno a zničeno. Mnoho náhrobků bylo zcizeno, zůstaly po nich jen sokly. Náhrobky z černé žuly prodala zbraslavská Židovská obec pod vidinou vlastního obohacení na další zpracování kamenosochařské mafii, i přesto, že pomník je u Židů navždy majetkem zemřelého.
Po prohlídce hřbitova, kdy několik účastníků položili kytičku k jednomu hrobu s výročím úmrtí, skupinka pokračovala stezkou až k dalšímu radotínskému hřbitovu Na pískách, který patří k těm v současnosti používaným.
Posledním cílem, který byl avizován, jako "pokusíme se najít pamětní kámen" byl vrchol kopce Velký háj nad Radotínem, kde podle pamětníků se nalézal pamětní kámen. Ten zde byl umístěn na památku mladého hocha, který se zde za války zastřelil. Verzí o této události je několik, stejně jako údajného umístění tohoto kamene. To byl asi důvod, proč se nám na první pokus tento kámen nepodařilo najít.
Nicméně nezoufejte, milí návštěvníci, a sledujte naše webové stránky!
Nyní už jen slibovaná historie Třebotovské tvrze:
Chronologický vývoj tvrze Třebotov
Ranný středověk
Vznikla osada Trzebotow. Pravděpodobně patřila rodu
Slavníkovců, kteří vládli kraji z hradu na Zbraslavi, v místě dnešního
kostela Sv. Havla. Kolem roku 995 přemohl tento mocný rod kníže Boleslav II.,
nechal hrad zbourat a většinu majetku rozdělil vznikajícím klášterům.
1253
První písemná zmínka byla objevena ve spisech rytířského
řádu Křížovníků s červenou hvězdou, ve kterých se domáhali peněz k opravě
pražského mostu. A tak král Václav I. daroval Třebotov ještě jinými vesnicemi
tomuto řádu. Vhledem k pravděpodobnosti existence románského rotundového
kostelíku, lze tu předpokládat i velmi staré feudální sídlo.
1348 - 1357
Karel IV. vystavěl hrad Karlštejn a okolní statky zařadil
do manské soustavy, která měla vojensky chránit královské sídlo a podléhala
velení purkrabího hradu. Není vyloučeno, že tvrz byla její součástí.
1361
Hynek, Jakeš, František a Kryštof Bavorové - bratři, měšťané
pražští.
1372
Henslin Pecoldův - staroměstský patricij.
1374
Merklín Stach - rychtář Většího města pražského koupil
panství Třebotov, tzn. tvrz, statek a pole za 240 kop pražských grošů. V té
době nejvyšší představitel města Prahy dobře nehospodařil a po pár letech byl
tak zadlužen, že o celý majetek přišel.
1383
Augustin- pražský lékárník, věřitel Merklína Stacha
přebral majetek v Třebotově.
1387
Oldřich Medek z Lešan a Valdeka - příslušník vedlejší
větve·významného českého rodu z Hořovicka, místokomorník při zemských deskách
(majetkové převody, postihy a soudní poplatky). Díky své práci měl přehled o
kvalitách a hodnotách statků, proto si od Augustina statek zprvu pronajal
(1383) a později koupil. Byl velmi zámožný a proto se předpokládá, že to byl právě
on, kdo přestavěl původní tvrz na tvrz vodní se čtvercovým půdorysem a
nárožní věží. Platil 2 kopy m. grošů jako povinný roční úrok k hradu
Karlštejnu. To dokazuje závislost k hradu či výkupné z manství. Páni z
Valdeka se psali s přídomkem na Třebotově.
1398
Havel z Valdeka - syn Oldřicha Medka. Byl majitelem tvrze,
ale o ves a statek se v té době dělilo více vlastníků - Jan Michalíkův,
Mikuláš Maceška, později nějaká práva nárokoval i syn Jiřík Michalíkův,
kapitula pražská, Jan ze Kbela, r.1405 Vernéř z Třebotova a žena Kunka, která
se po ovdovění r. 1457 vdala za Vácslava ze Skuhrova.
1410
Dorota z Talmberka a synové Oldřich, Vaněk a Jan z Valdeka
a Třebotova - vdova po Havlovi z Valdeka. V těžkém husitském období byli
bratři významnými protihusity a katolíky. Jan se později stal majitelem tvrze
a r. 1425 byl jmenován účastníkem "Zdické úmluvy" o příměří mezi husity a
západočeským katolickým landfrídem.
1499
Vojtěch Tvoch z Nedvídkova.
1510
Mandaléna Klinšteinská z Vrtby.
1530
Vracka z Klinšteina a její dvě sestry - dcery Mandalény.
1532
Václav Bechyně z Lažan.
1538
Matouš Hovorčovský - měšťan Nového města pražského byl
povýšen do šlechtického stavu a přídomek si vzal po Kolivé hoře, kopci
vypínajícím se nad Třebotovem. Psal se pánem z Kolivé Hory.
1568
Jiřík Hovorčovský - syn Matouše, první ženaKateřina
zemřela, r. 1599 se oženil s Lidmilou. V jeho době býval v jižním křídle malý
pivovar. Ze smlouvy z r. 1609 je patrno, že obec byla oprávněna držet krčmu v
č. 14 - rychtě.
1610
Matouš starší Hovorčovský - měšťan berounský, koupil
třebotovský statek za 10.000 kop m. grošů od svého synovce.
1615
Jan starší Ledčanský z Popic a jeho žena Dorota ze Sonenštejna - majitel 2
domů v Praze a několika statků. Koupil statek za 15.000 kop m. grošů. Za
stavovského povstání se účastnil obléhání Vídně a proto mu byl 2. 11. 1622
statek, tvrz i ves Třebotov zkonfiskován. Byl posledním českým pánem na
Třebotově.
1623
Jan Vacslav z Fliessenpachu s ženou Kateřinou -
královskýmístodržící, apelační rada a komorničí starosta při deskovém úřadě
koupil třebotovské zboží 21. 2. 1623 za 5.000 kop m. grošů.
1630
Zbraslavský cisterciánský klášter - po smrti manžela
prodala Kateřina z Fliessenbachu třebotovský statek za 8.000 kop m. grošů. Od
té doby byl používán jen název opatská rezidence a fara.
1654
V berní rule roku 1654 uvádí zbraslavský správce v
Třebotově kostel filiální. Z druhé poloviny 17. století nejsou zprávy. Patrně
v této době byla tvrz upravena na jednu z tzv. opatských residencí, obvyklých
především v cisterciácké řeholi pro pravidelná navštěvování k duchovním
cvičením nebo k rozptýlení.
18. století (první polovina)
Od počátku 18. století se centralizační snahy vlády
odrážejí i v obdobném úsilí arcibiskupské konsistoře o pevnější ovládání
farní správy a církevních institucí a z toho pramení i srážky o privilegia
klášterů. Díky jim víme, že tehdy zbraslavští opati fakultativně ustanovovali
při Třebotovském kostele administrátory, jak tomu bylo roku 1717 a 1735. Roku
1738 byl však filiální k Radotínu. Z ustanovení administrátora vyplývá
nutnost jeho stálého usídlení. Při spisech z roku 1723 je nedatovaný rozklad
ke konsistoři o zbraslavské farní organizaci, v němž se uvádí, že by fara v
Třebotově byla opatřena dostatečnými příjmy a ''zůstal by jí i pěkně
postavený dům''. Poněvadž o žádné podobné stavbě v Třebotově nevíme, musela
tím být míněna residence v bývalé tvrzi.
1708
Nejstarší matrika na faře Třebotov
1751
Roku 1751 je bezpečně doložena existence fary
v Třebotově.
1770
Roku 1770 vykonal berounský vikář řádnou visitaci
Třebotovské fary a konstatoval, že ''administrátor bydlí v opatské residenci
150 kroků od kostela a má důstojné a pohodlné obydlí, oddělené od
služebnictva''.
1785
Zrušení Zbraslavského kláštera v rámci josefínských
reforem. Po zrušení Zbraslavského kláštera převzal panství Náboženský fond
při českém guberniu a operativní správu vykonávala Správa státních statků. 34
řeholníků z faryodešlo a zůstal zde jen farář Jan Nejedlý.
Dále jsou zmíněni: farář Mayer(1806 - ?), farář Sattler (1810 - ?), páter Kellner (1841-1870), páter Krotký (1870-1902), páter Saksl (1906-1931), páter Mudroch (1931-1932), páter Hák (1932-1941), páter Vokolek (1902-1906), páter Janák (1941-1956), páter Vágner (1956-1977)
1806
Bývalá residence byla velká v užívání fary, proto roku
1806 hlásí farář Mayer, že střecha je velice sešlá a po lijácích předchozího
období do ní na všech stranách zatéká. Roku 1810 píše farář Sattler, že již
při svém nástupu zaznamenal havarijní stav budovy, nyní že však jde již o
nebezpečí života. Ve vrchnostenském přehledu o stavu farních budov roku 1823
na panství se u Třebotova uvádí, že fara je v dosti dobrém stavu, avšak je
příliš veliká a proto náročnější na opravy.
1827
Koupil zbraslavské panství kníže Bedřich von Gettingen -
Wallersein.
1841
17. března po polednách nastoupil František Kellner
co nově dosazený farář do Třebotova s prázdnýma rukama do prázdné Fary, která
- jakož i kostel - byla na spadnutí, pole farní byla nezasetá, nezoraná a
mnoholetým pachtem vysátá,
1854
Přeložení taškové krytiny a většiny porušených stropů,
podlah i oken vyměněna. Ve střeše východního křídla byl zbudován vikýř
s rumpálem. Stáje byly vydlážděny a opatřeny dosud existujícími
kamennými žlaby.
1870
21. listopadu přišel do Třebotova farář Krotký
1875
Jeho Eminence, nejdůstojnější Pan Arcibiskup, Kardinál
Bedřich Schwarzenberg, vykonal 8. a 9. října 1875 Generální Vizitaci. Bydlel
na faře v Třebotově. Proto byl opraven kostel a fara.
1895
Velká rekonstrukce střechy, při které byla pravděpodobně
odstraněna hodinová věž s cibulovou bání nad barokním portálem severního
křídla.
1926
Střecha byla nově laťována a dostala korunovou krytinu z
bobrovek, byla provedena ve velkém rozsahu i nová omítka, dlažba dvora byla
nahrazena betonovou deskou, na blíže neurčenou pavláčku provedeny nové
schody.
1942
28.10. 16 hod. - požár fary. Požáru podlehly zejména
střechy a stropy 1. patra nad západní a střední částí severního (vstupního)
křídla. Protektorátní úřad nepovolil větší rekonstrukci budovy, ale jen
provizorní zastřešení vyhořelého západního křídla. Válečné období zde prožil
páter Janák, údajně podporoval zdejší odboj a lidem velice pomáhal.
1958
1. 1. se stala tvrz dle Zák. 20/87 chráněnou kulturní
památkou Československé socialistické republiky pod rejstříkovým číslem
40882/2-2324 ve správě Státního ústavu památkové péče. Do ústředního seznamu
kulturních památek byla zapsána 8. 4. 1964.
1977
Stavební geologie n.p.
- zemřel poslední farní obyvatel páter Vágner. Od té doby zůstala fara
neobydlena a ještě téhož roku byla prodána státu.
1985
OÚNZ Praha - západ s nadřízeným orgánem ONV Praha-západ -
přebral majetek na základě "Hospodářské smlouvy o převodu správy národního
majetku". Citace bodu 5 z této smlouvy: "Důvod převodu: Na straně předávající
organizace jde o přebytečný národní majetek, u kterého společenský zájem
vyžaduje, aby i nadále zůstal ve státním socialistickém vlastnictví.
Po r. 1989
Místní úřad Třebotov - získal objekt bývalé fary po
"sametové revoluci" v rámci převodu majetků na obce.
1990
Kupec, údajně p. Vosátka - koupil objekt od obce a obratem
ho zastavil bance. Získal prostředky, které na rekonstrukci domu nikdy
nepoužil. Obci se podařilo po několika letech vysoudit majetek zpět.
2001
Jan Sedláček s ženou Renátou - stavební inženýr koupil
zchátralý objekt bývalé fary a tvrze. Toho roku zahájil generální rekonstrukci
objektu, jejímž cílem byla maximální obnova této historické památky s
přihlédnutím k novodobým potřebám bydlení.
2007
Znovu vysvěcena kaple Sv. Jana Nepomuckého páterem Zdeňkem Skalickým,
farářem Církve Římskokatolické
2010
Otevřeno Muzeum historických toalet a nočníků v prostorách přístupných z
nádvoří.