Anton Schubert

Článek Štěpána Raka o amatérském paleontologovi a radotínském pošmistrovi Antonu Schubertovi

Před mnoha lety mi pan profesor Ivo Chlupáč při našich geologických výpravách do Černé rokle vyprávěl o jistém panu Schubertovi, který byl v Radotíně pošťákem a prý se při svých pracovních pochůzkách do Kosoře často zastavoval právě v lomech. Zapředl hovor se skalníky, kteří zde těžili černý vápenec na chodníkovou mozaiku, a zajímal se o nalezené zkameněliny. Vápencový lom Černá rokle pod Kosoří se těžil výhradně na ručně štípané kostky a právě díky tomu se podařilo objevit toto výjimečné naleziště. Mozaiku z černých kostek můžeme potkat na mnoha místech v Praze a jednu takovou máme dokonce i na vlakovém nádraží v Radotíně (byť je sestavena nově podle původního vzoru).
Při ruční těžbě černého lochkovského vápence nacházeli dělníci v lomu celou řadu překrásných mušlí, plžů, ramenonožců, trilobitů a jiných hojných zkamenělin. Pan Schubert sice nebyl geologem ani paleontologem, ale jistě byl velmi zvídavým člověkem a zajímal se ve svém okolí o leccos. Právě skalnická činnost, tak neodmyslitelně spjatá s údolím pod Kosoří a jistojistě i jeho přátelské vztahy s Františkem Jaroslavem Peckou, který byl učitelem na Smíchově a v Kosoři, v něm podnítily touhu po poznávání tajemného světa zkamenělin. Náhodně jsem tak objevil i zřejmě jedinou existující fotografii pana Schuberta, kterou v knize Z divů prasvěta (1925) uveřejnil právě František Jaroslav Pecka. 

Podle vyprávění se pan Schubert, jmenoval se Anton, zajímal o zkameněliny z Černé rokle a mnohé získával či odkupoval od samotných skalníků. Kromě trilobitů se ale zaměřoval na zcela specifické a velmi vzácné zkameněliny pancířů praobratlovců, tedy praryb, které se občas podařilo objevit. Jistě ho zaujaly svou jedinečnou kresbou malých hvězdiček a hrbolků a upoutaly tak jeho pozornost natolik, že se soustředil především na jejich sběr. Ostatně podle přírůstkové knihy v Národním Muzeu je to dohledatelné a stojí tam přesně toto: "Daroval za cizí zkameněliny pan Schubert, poštmistr v Radotíně." A opravdu jsem v depozitáři dohledal celkem dvacet jedna zkamenělin pancířů praobratlovců, které jsou evidovány pod jménem Schubert. Jistě není bez zajímavosti, že některé z rodových názvů praryb upomínají na zdejší naleziště. Známe např. rod Sudaspis, Kosoraspis, či Radotina.

O životě Antona Schuberta se díky Janě Hejrové a Jiřímu Bártovi, kteří procházeli poštovní muzeum, archivy a matriky, podařilo zjistit toto: v Radotíně byl Anton Schubert od roku 1889 do roku 1915, v roce 1912 byl přednostou poštovní stanice v Radotíně. Bydlel v Radotíně v Matějovského ulici 15. Jana podle hřbitovní knihy vedené Technickými službami zjistila, že v hrobě č. 91 na "starém" hřbitově v Praze-Radotíně je pohřbena "Anna Schubertova, vdova po poštmistru 69 let". Jako datum úmrtí je uvedeno 27. 9. 1925. Schubertovi ale neměli potomky a jejich hrob byl následně prodán jiným majitelům. Dnes tedy o nich nenajdeme na hrobě ani jednu zmínku.
Jiřímu Bártovi se před mnoha lety podařilo přes Aukro získat výjimečné fototabule Schubertovy sbírky zkamenělin trilobitů, hlavonožců, mlžů, plžů a ramenonožců. Kam ale jeho sbírka zmizela, se nepodařilo zjistit. V depozitáři Národního Muzea v Praze se mi podařilo objevit jen jednoho jediného trilobita z fototabule Schubertovy sbírky a právě tento exemplář z Černé rokle je dokonce vyobrazen ve vědecké publikaci od Milana Šnajdra a popsán jako Decoroscutellum hanusi.